Vznik myšlenky k založení spolku.

Bylo to za slunného nedělního odpoledne v měsíci čevenci 1920, kdy v blízké vesnici Divnicích pořádali místní mládenci výlet spojený s veřejným cvičením Sokolů z Valašských Klobouk. Několik štítenských mladíků navštívilo tento výlet. Táhlo je tam cvičení sokolské. V jejich mladých duších byly plány, po jejichž uskutečnění prudčeji bilo srdce, ale cíl zdál se býti v mlhách. Cvičení sokolské, jež sledovali na tomto výletě, je ale cele uchvátilo, posílilo v jejich nadějích, dodalo jim odvahy a síly k provedení svých plánů. Byl to hlavně bratr Rudolf Hnaníček, Alois Lorenc a František Kolínek, kteří hned totéž odpoledne svěřili se se svými myšlen kami a touhami zříditi ve Štítné sokolskou odbočku bratru náčelníkovi valašskokloboucké jednoty E. Marákovi. Žádali jej o podporu a br. Marák ji ochotně přislíbil.
A již 4. srpna přijíždí povoz s br. Marákem a starostou valašskokloboucké jednoty Vavrouchem a nadšenci štítenští vítají je bratrským „Nazdar!"
V obecním hostinci ustavuje se první valná hromada tělocvičné odbočky Sokol ve Štítné. Po krátkém zahájení schůze a po náležitém poučení a vysvětlení myšlenky sokolské dostavivšími se bratry z Valašských Klobouk přihlašuje se 50 přítomných osob za členy místní odbočky. Téhož večera zvolen jest též výbor, jehož členy byli:

Náčelník: Stanislav Janeček    Starosta: František Šebák    Jednatel: Alois Machala

Pokladník: František Šebák    Místostarosta: Jan Hnilo    Vzdělavatel: Jan Papica

Členové výboru:  Jan Škubnik, František Kolínek, Rudolf Hnaníček,

Josef Štěpančík, František Miklíček, Jan Tkadlec

Revizoři účtů:   František Ťulpa, František Smrčka.

A tak dne 4. srpna 1920 vstoupila tělocvičná odbočka sokolská ve Štítné v život.
Jako každá novota budí rozruch — a přijímána jest s určitou rezervou, tak i tato novota pro Štítnou znamenala u jistých osob hrůzu a nepochopení. Po staletích útlaku a poslušnosti rakousko-uherskému císařství, nevěděli nic o pokrokových českých spolcích, neznali význam pojmů tělovýchova a sport.
Mnozí nedbají a jdou tam, kam je srdce a nitro volá — vstupují do odbočky, takže ku konci srpna jest odbočka Sokola již stočlenná. Bratři pilně navštěvovali cvičení, cvičili na školním dvoře. V zimním období pro nepříznivé počasí a nedostatek vhodné místnosti ku cvičení se Sokoli bavili jinak —čtením a přípravou divadelních představení. Majetek zaniklé Národní jednoty připadl Sokolu. Knihovna čítající asi 80 knih zábavných a 50 knih poučných byla základem pro knihovnu Sokola. Knihy se půjčují dvakrát týdně.
Dne 24. listopadu 1920 sehrál Sokol první divadelní hru „Kříž u potoka" s velkým zdarem. Od prvního ledna do začátku května sehráli ochotníci Sokola další tři divadelní hry.
Nastalé jaro opět našlo bratry při cvičení. Zamýšlená stavba sokolovny byla odložena na pozdější dobu. Pro letní cvičení byla od obce pronajata louka „Trávníky" na rok 1921 za 800,- Kč.
Bratři cvičili mimo prostná jen na železné tyči vpravené mezi dva sloupce, což jim sloužilo za hrazdu. Konečně o něco později finanční poměry dovolily a koupena nová americká hrazda za obnos 2.100,- Kč. Radost cvičenců byla k nepopsání. Dopoledne dovezena a odpoledne, třeba byl všední den, se již na ní cvičilo. Cvičících bratrů i dorostu přibylo. V okolí začínala veřejná cvičení. Posud však nebylo cvičebních úborů. Nemajetným členům bylo zakoupeno jednotou 15 ks. Cviček a 20 ks tílek, které byly půjčovány. Další movitý majetek jednoty Sokol: luční brány pro úpravu terénu, 1 ks jeviště s jednou proměnou, 1 ks kompletní americká hrazda, 1 ks kopací míč, 1 skříň pro knihy, 100 ks svazků knih.
Členské příspěvky: cvičící členové měsíčně 1,-Kč, dorost 50 hal., přispívající členové 2,-Kč, žáci 0.
Touhou všech členů bylo uspořádání vlastního veřejného cvičení v rodné obci. To se uskutečnilo v srpnu 1921 na cvičišti na „Trávníkách" za účasti místních i okolních cvičenců, Členů sokola.