„Nikdo mi nevěří. Prý říkám kraviny, ale pravda je někde jinde," tvrdí v rozhovoru pro Deník 29letý Hnaníček, který naskočil do 27 zápasů a vstřelil čtyři branky. Nyní zvažuje i nabídku prvoligového Zlína.

Cítíte po záchraně úlevu?

Určitě to z nás všech spadlo. Jak z vedení, tak i nás hráčů. Úleva tam byla velká. Především po psychické stránce nám to dalo hodně zabrat. A myslím, že nejen mně, ale i všem klukům v celém týmu. Je to do budoucna velká zkušenost. Pro mě zatím asi největší v kariéře.

Bylo těžké se v takové chvíli koncentrovat na zápasy?

Už se těžko chodilo na tréninky i samotné zápasy. Mysleli jsme na záchranu. Už tam nebyla sehranost a lehkost, ale především poctivá práce.

Byl to nejtěžší půlrok v kariéře?

Myslím, že ano. I když i se Znojmem jsme se zachraňovali, ale bylo to volnější.

Ani podzim nebyl z vaší strany rozhodně ideální, přesto jste nahráli 17 bodů, tedy o sedm bodů víc než na jaře. Kde byl problém?

Podzim bodově nebyl špatný, ale největším zlomem byl domácí zápas se Slováckem, kde jsme byli jednoznačně lepší. Mohli jsme jim dát spoustu gólů, ale prohráli jsme 0:1. To bylo hrozné. A pak už se to s námi valilo, herně ani výsledkově se nám nedařilo a bylo to špatné.

Jak tuhle situaci snášeli borci, jako je například Roman Bednář? Bylo to na něm hodně znát?

Ani Romčovi se moc nedařilo. Nedával góly, které jsme od něj hodně potřebovali. Ale prostě jsme pořád věřili.

Navzdory špatné sezoně týmu jste byl vy téměř ve všech statistických ohledech mezi pěti nejlepšími hráči týmu. Cítíte na sobě nějaký progres, že jste se zařadil mezi opory?

Ani moc ne. (úsměv) Tyhle statistiky moc nesleduji. Zajímá mě, abychom vyhrávali a byli v tabulce co nejlépe. Statistiky jsou pro trenéry a další lidi, kteří se tím zabývají.

Ale potěší to, ne?

Ale jo, potěšilo mě to. (Smích)

Pocházíte z Valašska, za Slavičín i Brumov jste hrával divizi, dlouho poté druhou ligu ve Znojmě. Cítíte, že jste se už adaptoval na nejvyšší soutěž?

Jo, to určitě. Zkušenosti člověk nasbírá v lize během roku až dvou let rychle. Progres je velký, myslím, že i obrovský. Zkušenosti mi už nikdo nevezme.

Ani diváckou podporu nemáte v Příbrami takovou, jako mají jiné kluby. Je těžké se pak motivovat?

Abych upřímně řekl, diváky moc nevnímám. Ale určitě je lepší, když hrajete pro deset tisíc lidí a fandí třeba domácímu týmu. Ale zároveň i vás to nakopne a motivuje. V Příbrami je to ale bída s diváky. Je ale těžké lidi dostat na stadion, když nemají zájem o fotbal.

To zamrzí, co?

Ano, ale nenaděláte s tím nic. Když přijede Sparta, Plzeň nebo Slavia, je skoro plno. Ale to jen na tyto mančafty. A to ještě lidi fandí spíš hostujícímu týmu než nám. Byl jsem se podívat i na kluky, co hráli dorosteneckou Ligu mistrů, tak přišlo poměrně dost lidí a fandili. To jsem docela i koukal, protože byla super atmosféra. Ale na nás nechodí. Nevím, čím to je.

Možná špatnou pověstí. Už před posledním zápasem v Jablonci se vyrojily různé spekulace a ožily i po něm, že utkání bylo předem dohodnuté na remízu a vy se tak zachránili. Jak jste je vnímali?

Nijak. Prostě jsme tam uhráli remízu. Prostě nevím a nechápu, o čem všichni spekulují.

Nemrzí to poté zpětně, že za tím lidi vidí něco nekalého než fotbal?

Mrzí, samozřejmě. Když přijedu domů do Štítné, lidé se mě na to hned ptají. A vůbec nevím, co jim na to mám říct. Nikdo mi nevěří. Prý říkám kraviny. Přitom pravda je někde jinde. Nenaděláte s tím nic.

Prostě česká povaha…

Vždycky proti vám stojí soupeř. A kluci z Jablonce určitě chtěli vyhrát. Vezměte třeba Pospíšila, který pochází z Olomouce. On chtěl bojovat za Sigmu, aby se zachránila. To samé třeba Pernica. Oni chtěli vyhrát. Ale lidi to prostě neocení, když uhrajete bezbrankovou remízu. My jsme přitom byli lepší, Roman (Bednář) tam šel sám gólmana. A měli jsme i víc šancí. Jablonci už o nic nešlo a soustředili se na pohár, který stejně nakonec nezvládli. Na ten zápas jsem se díval a ani tam nehráli dobře.

Za nedůvěru veřejnosti si ale částečně fotbal může i sám svými aférami. V souvislosti s Příbramí se řešila i kauza opilých rozhodčích. Co jste na to jako hráči říkali?

Zpětně jsme se tomu zasmáli. Co naděláte? Někteří rozhodčí jsou takoví blázni. Ale myslím, že by si tohle dovolit neměli.

Přímo na hřišti jste něco zaregistrovali?

Moc jsem to nevnímal. Ale lidé řvali, přestože se na trávníku nic nedělo. Skákali a skandovali, tak jsem se docela divil, že by v Příbrami začali fandit, i když se zrovna nic neděje. Až po zápase jsem se dozvěděl, co se všechno dělo.

Předpokládám, že v Příbrami do konce kariéry zůstat nechcete. Kam byste se chtěl ještě posunout?

To určitě, ale už také nejsem úplně nejmladší. Zatím nevím, co bude. Doufám, že zůstanu někde v lize. V Příbrami mi končí smlouva, tak uvidím, co bude dál.

Už to řešíte?

Abych řekl pravdu, tak hodně. (směje se.) Nějaké náznaky mám, ale ještě uvidím, co bude. Brzy se to dozvíte. Do týdne nebo čtrnácti dnů bych chtěl mít jasno, abych měl klid.

Opět jako každý rok se vyrojily spekulace o příchodu do Zlína. Zvažujete i tuto variantu?

Lehce určitě ano. Nabídka tam nějaká je. Ale uvidíme, co bude.

Z kolika možností vybíráte?

No, moc jich není. Takových dvacet. (smích) Ne, dělám si srandu. Příbram chce, abych pokračoval, pak je Zlín a dalších pár klubů. Navíc Štítná chce, abych se vrátil do rodné vesnice. Tímto všechny zdravím. Tam bych se nejraději vrátil a měl klid. To samé Slavičín. (smích)
Zdroj: http://zlinsky.denik.cz/fotbal_region/zachrana-pribrami-v-lize-nechapu-o-cem-se-spekuluje-rika-hnanicek-20160608.html